Parts of my brain hiding in the shadows to sabotage me

4. prosince 2015 v 19:07 | not a cheater, yet
"Miluju tě".
Řekl to. Věděla jsem to. Věděla jsem, že to řekne.
A zasáhlo mě to. Nepředstavitelně.
Bolelo to. Z mnoha různých důvodů.
Hlavně proto, že jsem mu nemohla věřit. Nemyslela jsem, že lže. Ne vědomě.

"Taky tě miluju."
Málem jsem to neřekla.
Trvalo mi, donutit svůj mozek. Myslela jsem to vážně. Potřebovala jsem aby to věděl.
Protože bylo jasné, že to začnu sabotovat. A taky ano. Ne vědomě.




"Nevím, jestli vám to vydrží."
"Proč myslíš?"
"Znám tě."
"A?"
"Vykašleš se na něho. Zakoukáš se jinde. Podvedeš ho. Někdo tě oslní a bude. On je oddaný. To není pro tebe."
"Já vím."



Bála jsem se toho. Každý den. Že to poseru. Že mu ublížím.
Znám se.
Už tolikrát jsem měla říct ne. A neudělala jsem to. I když jsem chtěla. Jen jsem neměla důvod.
To, že nechci, není dostatečný důvod. Sebedestrukce.
Znám se.
Doufala jsem v něho. V to, že on je ten důvod. A pokaždé, když se můj mozek rozhodne pro sabotáž, doufám znova. Že to neposeru. Že mu neublížím. Znám se.



"Věříš mi?"
"Samozřejmě."
"Neměl bys."
Věděla jsem, že s tím nemám začínat.
Jeho výraz když jsem to řekla. Rozdrtilo mi to orgány.
"Nepodvedla jsem tě. Jen si nejsem jistá, že to neudělám."
Bylo mi ze mě špatně. Nic odpornějšího jsem nikdy neřekla. Neměla jsem. Musela jsem.



Nechtěla jsem aby trpěl. Bála jsem se každý den. A doufala jsem.
Že to neposeru. Že mu neublížím. Znám se.


"Zlato to je v pohodě."
"Není. Neříkej, že je to v pohodě!"


Nechtěla jsem ho citově vydírat. Snažila jsem se přestat. Nešlo to. A brečela jsem.


alice, alice in wonderland, and wonderland image


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 4. prosince 2015 v 20:12 | Reagovat

Jen jsi neměla důvod. Tohle chápu, to je takový opravdový. To co píšeš, to se děje holkám v hlavě. (asi těm, co moc přemýšlí.) ....Jasně, že to není v pohodě...

2 Val O. Val O. | Web | 5. prosince 2015 v 11:43 | Reagovat

když ono je tak těžký milovat správnýho člověka a myslet si o sobě, že jsi špatná.

3 hedd hedd | Web | 6. prosince 2015 v 15:36 | Reagovat

Taky jsem si někdy touto fází prošla... Bohužel. Občas mám pocit, že si nezasloužím být s tím, s kým jsem a divím se mu, že se mnou vůbec ještě je po tom, co jsem mu provedla..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama