Září 2015

because I was hating my life for so long

12. září 2015 v 18:38
Nechápala jsem, že se to děje.
Nebyl to mimotělní zážitek.
Nevznesla jsem se ve vší dramatičnosti nad celou tu situaci a nesledovala to shora.
Metaforicky.
Ani doslovně.
A tak jsem se snažila zpracovat tu větu, která dávala smysl gramaticky, ale pochopit se nedala.
"Nevěřím ti." To byla reakce mojí matky.
Do teď nevěří, že jsem nemocná.

To není fér.
Prostě není.
Už nechci.
Nebaví mě to.
To prostě není fér.


Teď sbírám odvahu jí říct, že jsem zamilovaná do holky. Čiré šílenství. Absolutní sebevražda.
A nejspíš z toho stejně vycouvám.



Ležela jsem na podlaze. Na sobě jsem měla tílko, které bylo na boku roztržené a já tak cítila chlad parket. Štípaly mě oči. Proklínala jsem se za tu nevoděodolnou řasenku. Přála jsem si tam nebýt. Tak moc. Slyšela jsem hlasy lidí z ulice. Ale vnímala jsem je spíš podvědomě. A pořád jsem cítila studenou podlahu. A štípaly mě oči.
A tak moc jsem si přála nebýt. Prostě umřít. Jakkoli. Samovolné vznícení. Blesk. Cokoli.
Nebylo to fér. Nebylo fér, že musím existovat. Nebylo fér, že musím trpět. Každý den.
Nepřála jse to nikomu jinému, ale..
sakra.
proč já?



To me, depression is the days that I feel sad for no reason.
Depression is the mornings that I don't feel capable of getting out of bed.
Depression is the sleeping too much, or sleeping too little.
Depression is the homework that I never completed, simply because I didn't feel like I was capable.
Depression is the break downs I have over absolutely nothing.
Depression is the eating too much, or eating too little.
Depression is the nights I begin to cry because I feel so overwhelmed, even though everything is going right.
Depression is the 50 pounds I carry in my chest at all times.
Depression is the need to constantly be distracted (being on social media, playing video games, watching movies or shows, or working all the time) because I can't trust myself with my thoughts for longer than 3 minutes.
Depression is the friendships that have suffered because of my inability to function.
Depression is the hurtful thoughts and actions I have towards myself.
Depression is the tears I have because I don't know why I feel so worthless, when I know I should feel happy.




Nenáviděla jsem svůj život. Aspoň to jsem si myslela.
Trpěla jsem víc času, než.. Vlastně jsem nevěděla než co.
Nepamatovala jsem si jaké to bylo. Neměla jsem to s čím srovnat.
Věděla jsem, že někteří lidé žít chtějí, ale neznala jsem důvod.
Je to jako když se vám stane něco odporného, naprosto příšerného, vy neskutečně trpíte a v tu chvíli nic jiného neexistuje. Ani jedna pozitivní myšlenka.
A představte si, že se tohle utrpení děje bezdůvodně.
Každý den.
A vás to užíra.
A říkáte si 'proč já?'.
Trpíte.
A nemůžete s tím nic udělat.
A tak moc to bolí. A nic nemá smysl. Nic nedává smysl.
Nevím proč byl dnešek jiný. Nedávalo to smysl. Ale pěkně. Z nějakého důvodu jsem se rozhodla pociťovat naději.
I když to je možná silné slovo.
Ale bylo to šílené. Rozbrečelo mě to. Možná to byl ten šok, nebo štěstí.
Naprosto bezprostřední reakce.
Chvíli mi trvalo, než mi to došlo.
Vnitřní komentář na poznámku v televizi.
A ta myšlenka, kterou můj mozek poslal byla
''Ještě že mám ráda svůj život''.
Stále to nechápu. A zítra bude zase všechno na píču.
Ale teď není.
A to se mi líbí.

Quotes