fireworks and anxiety attack

25. srpna 2015 v 18:34 | torn
Tak jsem tam ležela a kouřila borůvkovou cigaretu. Nemohla jsem se rozhodnout jestli je ta chuť geniální nebo nechutná, ale to okupovalo jen malou část mé mysli.
Byl to dobrý den. Potkala jsem malíře, co tvrdil, že jsem krásná. Pila pivo z kelímku.
Skončila s pokresleným obličejem. Nepokrytě zírala na sexy kluka.
A tak jsem tam ležela. Cítila jsem jak na mě padá nějaký bordel. Bylo mi to jedno.
Ležela jsem pod ohňostrojem. A byla to krása.
A kouřila jsem borůvkovou cigaretu. A slyšela jsem ječící dav. A on tam nebyl.
Aspoň jsem mohla kouřit. Jemu to vždycky vadilo. Chabá cena útěchy.
Cigareta.
Myslela jsem, že jsem v pohodě. ''Jo, máš ho ráda. Nevadí. Budete kamarádi. Nejsi ani zamilovaná."
Ale ta bolest říkala něco jiného. A tak jsem tam ležela.
Trpěla jsem. Obecně.
Byla jsem šťastná. Momentálně.
Nenáviděla jsem ho. Nepřesvědčivě.
A pak ohňostroj skončil. A na mě to dopadlo. Bolest. Sociální úzkost. Lidi. Chtěla jsem odejít. Nemohla jsem.
Ostatní nechtěli.
Snažila jsem se dýchat. Soustředit se. Vypnout ty světla. Ten hluk. Nešlo to.
Cítila jsem, jak mě polila zima. Nemohla jsem dýchat. Myslela jsem, že nemám šanci, aby si nikdo nevšimnul, a přesto.. Schoulila jsem se. Chtěla jsem se tomu poddat. Chtěla jsem být doma. Chtěla jsem aby tu byl.

Ale možná je to dobře. Nemohla jsem na něho naložit všechno to špatné. Nemohla jsem mu to udělat. A nedokázala jsem si představit, kdybych měla záchvat před ním. Nebo kdybychom museli odejít od někud dřív, protože bych to nezvládala.
Ale bolelo to. Chtěla jsem, aby to někdo věděl. Aby mi pomohl.
I když bych to nikdy nepřiznala. A tu pomoc nejspíš odmítla.
Chybí mi. Nemilovala jsem ho. Ale zamilovaná jsem byla. Chybí mi. A bolí to. Fyzicky.

..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tessa Error Tessa Error | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 19:09 | Reagovat

Neviem, čo mám napísať. Asi by som radšej nemala písať nič, ale keď píšeš strašne pohlcujúco a proste to zanecháva silné emócie. Asi nie také silné ako tie, ktoré prežívaš, ale tiež dosť silné. Asi to malo byť niečo ako kompliment, ale neviem, či sa dá život a zlé pocity nejak pochváliť. Bože, zase som sa do toho zamotala, prepáč...

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 25. srpna 2015 v 19:10 | Reagovat

Bolest zžírá,
v těle nás svírá.
Chce nás nabít,
strachem zabít.

Prociťovala jsem všechna tvá slova, které jsem tu četla. Málokdo mě dokáže oslovit, ale ty jsi vyjímka. Dokonale napsané, co víc říct? Pokud budu hledat někoho, kdo dokáže rozebrat krvácející aortu, vyhledám tebe.
Neskutečný, co dokáže vnitřní válka.
Já jí mám pořád.
Možná by ti některé mé články byly blízké.
Jsem neskutečně ráda, že jsem našla tvůj blog, hned si tě přidám do oblíbených. :)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 19:14 | Reagovat

To mi připomíná mne, také musíme chodit odněkud dříve atd. Každopádně doufám, že i ty toho svého jednou najdeš a bude ti oporou... A borůvkovou bych si dala, no ...

4 Marsi Marsi | Web | 25. srpna 2015 v 19:44 | Reagovat

skvěle napsané, z každého řádku čišely city ...moc se ti to povedlo ;)

5 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 22:36 | Reagovat

Nenáviděla jsem ho. Nepřesvědčivě.
...božské. Teda pravdivě a nehezky a bolestně a tak. Ale jako ten pravý úder. Prostě trefné.
Přeju Ti oči otevřené a nový východ slunce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama