Srpen 2015

fireworks and anxiety attack

25. srpna 2015 v 18:34 | torn
Tak jsem tam ležela a kouřila borůvkovou cigaretu. Nemohla jsem se rozhodnout jestli je ta chuť geniální nebo nechutná, ale to okupovalo jen malou část mé mysli.
Byl to dobrý den. Potkala jsem malíře, co tvrdil, že jsem krásná. Pila pivo z kelímku.
Skončila s pokresleným obličejem. Nepokrytě zírala na sexy kluka.
A tak jsem tam ležela. Cítila jsem jak na mě padá nějaký bordel. Bylo mi to jedno.
Ležela jsem pod ohňostrojem. A byla to krása.
A kouřila jsem borůvkovou cigaretu. A slyšela jsem ječící dav. A on tam nebyl.
Aspoň jsem mohla kouřit. Jemu to vždycky vadilo. Chabá cena útěchy.
Cigareta.
Myslela jsem, že jsem v pohodě. ''Jo, máš ho ráda. Nevadí. Budete kamarádi. Nejsi ani zamilovaná."
Ale ta bolest říkala něco jiného. A tak jsem tam ležela.
Trpěla jsem. Obecně.
Byla jsem šťastná. Momentálně.
Nenáviděla jsem ho. Nepřesvědčivě.
A pak ohňostroj skončil. A na mě to dopadlo. Bolest. Sociální úzkost. Lidi. Chtěla jsem odejít. Nemohla jsem.
Ostatní nechtěli.
Snažila jsem se dýchat. Soustředit se. Vypnout ty světla. Ten hluk. Nešlo to.
Cítila jsem, jak mě polila zima. Nemohla jsem dýchat. Myslela jsem, že nemám šanci, aby si nikdo nevšimnul, a přesto.. Schoulila jsem se. Chtěla jsem se tomu poddat. Chtěla jsem být doma. Chtěla jsem aby tu byl.

Ale možná je to dobře. Nemohla jsem na něho naložit všechno to špatné. Nemohla jsem mu to udělat. A nedokázala jsem si představit, kdybych měla záchvat před ním. Nebo kdybychom museli odejít od někud dřív, protože bych to nezvládala.
Ale bolelo to. Chtěla jsem, aby to někdo věděl. Aby mi pomohl.
I když bych to nikdy nepřiznala. A tu pomoc nejspíš odmítla.
Chybí mi. Nemilovala jsem ho. Ale zamilovaná jsem byla. Chybí mi. A bolí to. Fyzicky.

..

because I don't care that I'm hurt

22. srpna 2015 v 18:29 | confused
Chtěla jsem aby se omluvil. Chtěla jsem aby napsal. Zavolal. Řekl, že byl idiot.
Chtěla jsem, abych mu za to stála. Chtěla jsem aby se omluvil.
A přesto by to bylo zbytečné.
Už to necítím. Pokud jsem to někdy cítila. Myslela jsem si to. Nechtěla jsem. Nelíbilo se mi to. Nelíbilo se mi, že se mi líbí. Už je to asi jedno. Už to necítím.
A chybí mi.
Chybí mi jaký byl. Jaký jsem myslela že je. Už zase nic necítím. Jen prázdno. Trpím. Ale je mi to jedno. Nedává to smysl. Mám to radši. Nestojí mi to za to. Ale stejně se budu snažit dál. Tomu se říká masochismus.


Víš, já nad tím přemýšlela. Nad ním, nad sebou, nad těmi ostatními. Nad tím, jak to dopadá, pokaždé. Jak bojuju a pak trpím. Jak se snažím naprosto bezcílně. Prý něco o šílenství. Spíš flagelanství. Zbytečné doufání.
Nesmyslné. Potřebné. Bolestivé. Naivní. Přeceňované.
Aspoň netrpí on. Nevadí to, vážně. Jsem to jen já.

Nežádala jsem o souznění duší. Z toho už jsem vyléčená. Jen možná trochu pochopení. Snahy. Zbytečně. Už je to asi jedno. Už zase nic necítím. A chybí mi. Nedává to smysl.
A dál pokouší karmu. On je zadaný, ne já. Čisté svědomí? Spíš popírání. Morální zvratky. Ale je mi to jedno.

Nechápu to. Jak můžeš dělat tohle všechno. Nechápu to. Aniž bys měla jakékoli city? Myslel jsem, že je to hloupost. Že jsi emotivní. Vždyť tě nadchne každá maličkost. Tak snadno se vytočíš. Zapáleně argumentuješ. Cítilas to někdy? Dostanu to z tebe. Nevěřím, že je to pryč.

Možná to přece jen bolí. Nejspíš jsem něco cítila. Povedlo se mu to. jen aby mě pak sám mohl bodnout.
A znovu to pohřbít. A já ho nechala. Bylo to zbytečné.
Nesmyslné. Naivní. Bolestivé.
Těším se. Až se to stane znovu. Až zase nebudu nic cítit.
Ale aspoň netrpí on.



Pale that never ends...






kaBoom..

18. srpna 2015 v 16:31 | torn
Nevím, kde začít. Zapomněla jsem heslo a než se mi podařilo obnovit, stalo se tolik věcí.
Nevybouchla jsem. Nekřičela jsem. Nehádala jsem se.
Aspoň ne dost.
A teď mám pocit, jakobych všechnu tu hrůzu vstřebala. už není způsob jak se toho zbavit.






H: Líbíš se mi. Vážně. Není to jen tak. Vím, že se to o mě říká. Že si to slyšela od Johna. Není to pravda. Přísahám. Nemohl bych to udělat. Ne tobě. Líbí se mi, jak si prohrabuješ vlasy, kdž si zmatená. A jak tě pobaví i málo. Že znáš text každé písničky z Disney pohádky.. Moc mi na tobě záleží.

On byl první po dlouhé době. První u koho jsem něco cítila.
Aspoň myslím.
A proto jsem chtěla, aby to byl pravda. Líbilo se mi to poslouchat.
Nervózně přešlapoval.
A já mu věřila každě pitomé slovo


Výsledek obrázku pro black broken heart symbol



E: Tohle jsem chtěl udělat od chvíle kdy jsem tě uviděl. Jsi překrásná.
A víš co mě na tobě nejvíc bere? Ty tvoje oči.

Opravdu se na mě díval.
Kolikrát mi zíral na zadek nebo prsa. Měl komentář na mojí postavu. Prosil mě abych si oblíkla jiné tričko, jelikož by bylo nevhodné, kdyby na mě skočil na veřejnosti.
Tentokrát ne. Tentokrát se díval.
A já mu věřila každé pitomé slovo.


Výsledek obrázku pro black broken heart symbol



S: S nikým nechodím, neblázni. Miluju tebe. Od první chvíle. A pokaždé, když si mě poslala do háje tím nejchytřejším možným způsobem, jsem se zamiloval trochu víc.

Usmíval se když to říkal. A to sem ho do té doby viděla smát se jen třikrát.
Dotkl se konečků mých prstů svými. Tak jak to dělával. Věděl, že to zabírá.
A já mu věřila každé pitomé slovo.


Výsledek obrázku pro black broken heart symbol

Bolí to. A nepřestává to. Nevím proč. Už nechci. Chci na to nemyslet.
Ale očividně to nezáleží a mě. Nevím co je horší. To, že jsem do H byla nejspíš zamilovná.. nebo vidět L s jinou holkou, s holkou kterou jsem bytostně nesnášela (a bylo to vzájemné) ještě předtím než ho poprvé přede mnou chytila za ruku.

KABOOM