Duben 2015

Red my lips and my first hashtag ever

29. dubna 2015 v 23:47 | wounded
Duben je SEXUAL ASSAULT AWARENESS MONTH a lidi na fb a twitteru a bůh ví kde všude hážou selfíčka a heštegy aby o tom informovali a taky aby se ti, kteří si zažili něco takové nepřipadali tak sami. Aspoň to byl důvod proč jsem i já napsala svůj první hešteg #redmylips

Sexuální napadení je jakýkoliv čin nebo chování sexuálně zaměřené a vykonané bez souhlasu všech přítomných.


Eric: Stav se po práci, nechce se mi vařit.
Já: To se mám táhnout 30 minut metrem abych vařila pro tu tvojí línou prdel?
Eric: No..jo
Já: Jsem tam za 54 minut a mám to u tebe ty čubko..


Tak nějak vypadala moje konverzace s jedním z mých nejlepších přátel.. to označení se teď zdá dost ironické. V práci jsem skončila 16 minut po poslední sms a 8 minut mi zabralo najít čisté tričko a dojít na zastávku metra. Všechno jsem počítala přesně na minuty od té doby co jsem si musela najít druhou práci.
Nepamatuju si z toho večera skoro nic, jaké bylo počasí, co jsem měla na sobě nebo jakou značku cigaret jsem ten den kouřila. Jen si vzpomínám, že jsem měla červenou rťenku a vlasy jsem nechala rozpuštěné.
Čekal na mě hned u východu metra. Neměla jsem tu čtvrť ráda a odmítala jsem se tam procházet sama večer i když to je k jeho bytu jen 9 minut cesty. Poprvé jsem ho viděla v brýlích a nějak mi to k němu nesedělo. Zapálila jsem si první cigaretu dne a předstírala, že nevidím jeho kárající pohled. Jako by sám nepřestal teprve před 5 měsíci, pokrytec.

Prošli jsme vysokou brankou která obklopovala zahradu. Vždycky se mi líbilo, že přesto, že bydlí v paneláku, má tam zahradu. I když mi to ze začátku přišlo celé trochu snobské. Naťukal kód dveří a otevřel je pro mě tak jako vždycky. Zamířila jsem k výtahu a zmáčkla tlačítko, zatímco on vybíral poštu ze schránky. Měli jsme to takhle synchronizované už dlouho.. Když jsme se dostali k němu do bytu, sedla jsem si na gauč, zapnula jeho laptop, otevřela dveře od balkónu a zapálila si cigaretu. "Tak jaké jsou možnosti?" zeptala jsem se a vydechla kouř. "Huh?" zatvářil se zmateně, ale to bylo zřejmě proto že něco hledal a dělat dvě věci naráz pro něj bylo vždycky obtížné. Nedokáže ani jíst a chodit zároveň.
"Co máš v lednici, z čeho můžu uvařit?" zeptala jsem se a on si přisednul na gauč a podal mi jedno z jeho nechutných oblíbených piv odněkud z Belgie. "Jasně, mrknu se za minutky, nech mě chvíli vydechnout." Jen jsem kývla a našla jsem White Chicks streaming. Pustila jsem play, opřela se o gauč a těšila se na film jako kdybych ho neviděla už asi 8 krát. Usrkla jsem a položila pivo na stůl. Stejný hnus jako posledně. On udělal to samé a pak položil pravou ruku na moje stehno. "Uspokojený?" "Už měsíce ne.." Nad tím jsem se musela zasmát. Před pár měsíci se rozešel s jednou slečnou, o které teď nemluvil zrovna nejlíp. V tu chvíli jsem si myslela, že jen tak blbe. Chvíli jsme tam seděli a koukali na film. Zrovna jsem se smála něčemu způsobem, který se na dámu rozhodně nehodí, když mi odhrnul vlasy na jednu stranu a než jsem stačila zareagovat, začal mě líbat na krku.
"Co blbneš???!!" vyskočila jsem z gauče abych ho setřásla. "Co?" zeptal se nevinně. "Ale no tak, víš že tohle.." ukázala jsem na něj prstem, pak na sebe a zase zpátky na něj "..se nestane. Víš přece, že jsem se s Kylem rozešla teprve před dvěma týdny!" Moc jsme o tom rozchodu nemluvili, ale Eric věděl, že mě to zdrtilo. "Sorry, tak si sedni, nechám ruce v kapsách" zasmál se. A já si sedla zpátky na gauč odhodlaná dělat, jakože se nic nestalo. Ve chvíli kdy jsem dosedla, mi dal obě své ruce kolem pasu a začal mě znovu líbat. "Přastaň!" snažila jsem se ho odstrčit. Když jsem se pokusila zvednou,
chytl mě za vlasy aby si mě přitáhnul zpátky a přitlačil mě pod sebe. Nedokázala jsem ho ze sebe dostat. Moje protesty nic neznamenaly a zcela očividně byl silnější. A já se nedokázala přinutit panikařit. Měla jsem pocit, že má přijít nával adrenalinu, tak jak je to ve filmech... "Co budu dělat, když mě nenechá odejít" to bylo jediné co mi proletělo hlavou. "Ericu, přestaň!" nevím proč, ale připomělo mi to tón, jakým mluvila majitelka cvičáku pro psi na mého labradora. "Ale no tak zlato, chci mít jen pěkný večer.." řekl a začal mě osahávat, snažila jsem se dostat jeho ruce ze svých prsou... I když jsem ho ze sebe nemohla dostat, ruce jsem měla víceméně volné a tak jsem udělala první věc, která mě napadla a vytáhla jsem z kapsy zapalovač. Cvakla jsem a plamen se objevil těsně vedle jeho ruky.
On se jen zasmál: "tak ty to máš ráda drsně"
A to bylo to poslední co jsem od něho slyšela. Pohnula jsem zapalovačem v jeho směru a i když nevím přesně jakou oblast jsem zasáhla, rozhodně to mělo efekt v jaký jsem doufala. Popadla jsem z podlahy tašku a mobil a vyběhla jsem ven z bytu, ještě jsem ho slyšela jak si něco mumlá těsně před tím než jsem za sebou práskla dveřma.

Myslím, že se to stalo tak dva týdny zpátky. Nejsem si jistá. Není to za mnou. Slyšela jsem kecy jako: "můžeš být ráda, že tě neznásilnil" nebo "no jo, nemáš být tak sexy.." Když mě donutil k sexu můj první přítel, tak jsem zase slyšela poznámky typu: "vždyť je to tvůj přítel tak co je za problém?!" Někteří to prostě pořád nechápou..
A kvůli těmhle komentářům jsem si strašně dlouho připadala přehnaně hystericky.
Brečela jsem dvakrát. Poprvé dva dny potom, co se to stalo. Podruhé když mi dal pusu na tvář jeden kluk, kterému se nejspíš líbím. To bylo tři dny zpátky. Teď brečím po třetí. Jenže já se na to takhle nedívám.. Nevidím ho jako kluka, kterému se líbím, vidím ho jako potencionálního násilníka. (Takže tak, jak vidí moje mamka všechny kluky kteří kolem mě projdou) Ale už je mi líp. Jen občas, někdo něco řekne, nebo udělá a spustí to flashback, který bych mohla klidně zapomenout.
Před pěti dny jsem si ostříhala vlasy. Pixie cut.

9GAG - Just for Fun!