And all those nightmares keeps me sane

28. prosince 2014 v 19:44 | in love i guess
Sedíme na příliš malé pohovce jako každý večer.
Závislí na elektronice a sociálních médiích.
A já se jako každý večer dívám na to jak se snažíš o její pozornost. Ta hlučnost tvojí zoufalosti mě vytáčí.
A taky trochu žárlím.
Nevím jestli jsem víc nasraná, že ona je neskutečný 'control freak', co ti dává co proto, a nebo že ty si pravděpodobně bezpáteřní ubožák a necháš si to líbit. Občas tě slýchávám jak nadáváš, jakmile se ujistíš, že tě neslyší.
Ale jako každý večer tě stejně nechám ať mi podržíš dveře a jako vždycky mi ukážeš směr přesto, že je očividný.

Upečeš desert po večeří o kterém vyprávíš zapálený příběh, který ona neposlouchá.
Často tě seřve ať držíš hubu.
Sleduje totiž televizi.
Jsem z toho znechucená.
Je mi to líto.

Jdeš spát brzo.
Jako skoro každou noc.
Vyjímkou jsou večery kdy hraješ Creed of Assasins.
A jako skoro každou noc vidím jak ji políbíš na tvář než jdeš spát.

A i když jsem snad i zamilovaná, za žádnou cenu bych tě nechtěla.

Third wheeling at its finest


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Human www.original-page.blog.cz Human www.original-page.blog.cz | Web | 28. prosince 2014 v 20:28 | Reagovat

Do-ko-na-ly článok.

2 csfdkofein csfdkofein | Web | 28. prosince 2014 v 22:14 | Reagovat

Pekne napísané, také metaforické. O kom to je? ;) Aj keď to si asi domyslím..

3 Artie Artie | Web | 28. prosince 2014 v 22:44 | Reagovat

Chtela - nechtela.
Loterie zivota.
Metafora zivota.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama