Because that's not what I wished for

8. června 2014 v 20:02 | not sure
I přesto, že jsem nechtěla, nechala jsem ho to udělat.
A tak mě políbil.
Než se to stalo, trochu jsem uvnitř vyšilovala.
A... ušlo to.
A v tu chvíli jsem proklínala všechny autory jako Jane Austen, Nicholase Sparkse a mnohé další.
Protože jsem to necítila.
A to jsem ani nepotřebovala nějaký ten 'ohňostroj' či co.
Jen jsem to chtěla cítit, chtěla jsem aby se mě to emocionálně dotklo.
Ani ťuk.
A mohla jsem chtít sebevíc.


Dva dny zpátky jsem jela v autě. Neřídila jsem. Už se stmívalo. Venku byl vzduch, který ve mně vyvolal deja vu, ale přesně jsem nedokázala určit proč. V autě hrála písnička jež jsem neznala. Snažila jsem se zapamatovat si slova, abych si ji pak mohla vygooglit. Marně. A tak jsem se dívala z okna. Zrovna jsme projížděli kolem stadionu. A já seděla v autě s lidma, které jsem měla snad i docela ráda. Necítila jsem štěstí, ale cítila jsem klid. Byla jsem tak nějak spokojená. Najednou se zdálo, že vstát ráno z postele nebyl až tak špatný nápad.

A to by mi stačilo. Jen to. Vnitřní klid. Spokojenost. Nepotřebuju se 'cítit nekonečně'.
A jestli mi znova, dřív než mi bude aspoň padesát, nějáký kluk řekne: Hele víš, co kdybychom byli kámoši ne? A můžem si třeba vobčas i užít... Tak mu utrhnu koule, vycpu je a udělám si z nich klíčenku.

♥ | via Tumblr
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zranitelna zranitelna | Web | 8. června 2014 v 21:10 | Reagovat

Tyvole, ten nejlepší první článek na blogu za poslední dobu.

2 bregger bregger | Web | 8. září 2016 v 15:08 | Reagovat

sloučení půjčky česká spořitelna 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama